Udržitelnost (angl. Sustanability) je moderním a hojně využívaným termínem poslední doby, bohužel málokdy také pochopeným. Často kladené jsou otázky typu: "Jak může být udržitelné něco, kolem čeho se musí najezdit tolik kilometrů, spotřebuje se tolik umělých hnojiv a pesticidů atd.?". Ano, skutečně není možné jednoduše a jednoznačně říct, co udržitelné je a co není.V zemědělském sektoru je důležitý termín "udžitelnost biopaliv". V tomto případě to především znamená bilancovat skleníkové plyny spotřebované a vzniklé při produkci tvz. energetických plodin.Je nutný sofistikovanější přístup, zahrnout všechny vstupy. Pokud zůstaneme v oblasti zemědělské produkce, budou nás zajímat tzv. energetické plodiny. To jsou takové, jejichž následnou chemickou úpravou získáváme suroviny, které slouží k výrobě biopaliv (např. vylisováním oleje semen a jeho následnou esterifikací, apod.). Mezi tyto plodiny řadíme zejména tyto:
Zjednodušeně vysvětleno, při pěstování (zahrnující všechny s tím související činnosti, jako přípravu půdy, osetí, následné udržování a hnojení, sklizeň, posklizňovou úpravu, skladování a dopravu ke zpracovateli) energetických plodin musí být v celém tomto řetězci dosaženo nižší produkce skleníkových plynů (CO2), než při využívání fosilních paliv. Toho je dosaženo díky tomu, že v rostlinách probíhá fotosynthéza a oxid uhličitý tak není pouze produkován, ale zároveň i spotřebováván.
Již z tohoto krátkého popisu je však patrné, že ne všechny vypěstované plodiny mohou být také deklarovány jako "udržitelné". Např. pokud byly vypěstovány na územích, kde byl před tím les, deštný prales, mokřady apod., je nutné do bilance skleníkových plynů tento fakt v bilanci skleníkových plynů zohlednit a zemědělskou produkci negativně na určitý počet let zatížit. Také nižší výnosy mohou být problematické a tak pěstování některých plodin pro účely biopaliv přestane být postupně v určitých lokalitách možné, protože limity toho, kdy je ještě plodina posuzována jako udržitelná a kdy už ne, se stále zpřísňují. A nezanedbatelnou je i přepravní vzdálenost vyprodukovaného semene.
Výpočet bilance skleníkových plynů provádějí firmy certifikované v systému ISCC, který pro tyto účely založil německý Spolkový úřad pro zemědělství a výživu (BLE). Certifikát je udílen na omezené období, k jeho získání a obhájení je nutné projít vstupním auditem schválené certifikační autority. Právě naše společnost byla jednou z prvních v České republice, která je systému ISCC certifikována (auditorskou společností je v našem případě Bureau Veritas). Zavedení celého systému s sebou nese poměrně velkou administrativní náročnost a s tím spojené i zvýšené finanční nároky.
Po úspěšném vstupním auditu je na určité období udělen certifikát zavedeného systému ISCC, ten je obhajován v auditech následných, kdy je kontrolováno, že zavedený systém je funkční a nevykazuje neshody. Tento certifikát je vyžadován dalšími obchodními organizacemi, skladovateli nebo zpracovateli, kteří jsou v řetězci od prvovýrobce až po výrobce biopaliva zapojeni. Finální produkce může být deklarována jako udržitelná pouze tehdy, pokud prvovýrobci splní určitá kritéria (prozatím nemusí mít vlastní certifikát, musí však vyplnit prohlášení a mohou být certifikační autoritou také kontrolováni) a pokud jsou ostatní entity zapojené v řetězci (první sběrné místo, sklad, trader) certifikované.
Pokud máte zájem o konkrétní nabídku za vámi nabízené zemědělské komodity, neváhejte nás kontaktovat, například prostřednictvím níže uvedeného formuláře.
© 2009 – 2024 HOKR, spol. s r. o., všechna práva vyhrazena